Tři setkání občanů o budoucnosti Prádelny | listopad – prosinec 2018

První setkání v kavárně Ántré

Konalo se 18. listopadu 2018 a všichni jsme byli překvapení, kolik lidí má zájem podílet na na naplnění programu Prádelny. Diskuze byla bouřlivá a shodli jsme se, že se potkáme opět za měsíc a diskuzi posuneme do konkrétnějších obrysů.

Druhé setkání v kavárně Ántré

Konalo se v neděli 16. prosince v divadelním klubu Ántré. Mluvili jsme o různých vizích, jak objekt bývalé prádelny v Hradební ulici do budoucna naplňovat. Jednotlivci i skupiny představili konkrétněji své zájmy. V blízké době plánujeme založit spolek, který zastřeší aktivity nás i všech budoucích zájemců.

Třetí setkání iniciované ČKRF

27. listopadu 2018 proběhla v kavárně Egon Schiele Centra schůzka, na které se sešli zástupci veřejnosti, zakladatelé spolku Prádelna a klíčoví hráči: ředitel Rozvojového fondu Petr Troják, který schůzku inicioval, Míra Reitinger, nový místostarosta pro kulturu Ivo Janoušek, městský architekt Ondrej Busta a architekt Vladan Píša.

Petr Troják úvodem představil petici za zachování komunitního fungování prostoru bývalé Prádelny v Hradební, kterou založili Kačka Kuchtová, Matouš Bičák a Johana Plachtová. Petici chválil jako kultivovaný krok iniciovaný zdola. Dále mluvil o potřebě rozdělit následující kroky do několika fází: V první fázi, kterou P. Troják nazval fází 0, by měl být založen spolek, který bude v budoucnu partnerem pro jednání s majitelem objektu – ČKRF. Spolek by měl představit vizi fungování prostoru a na základě dat sesbíraných díky dotazníku, který připravil Martin Zeman a osobním setkáním s občany se zájmem o vstup do spolku nebo aktivní účasti na obsahu programu. Měl by se stanovit budoucí správce prostoru, nastavit jasná pravidla fungování a navolit realizační tým dostatečně velký na to, aby byla zachována životaschopnost projektu. Každá skupina zájemců o společnou tvorbu programu by měla zvolit jednu zodpovědnou osobu. Jednání by měla probíhat za spoluúčasti zástupce ČKRF, architekta a zástupců za spolek. Prostor by se měl otevírat postupně v několika fázích tak, jak se bude dařit provést základní úpravy jako vytvoření sociálního zázemí a požárního zabezpečení.

Petra Lewis promluvila o dosavadním fungování prostoru a představila projekt Ukradená galerie s tím, že jedna fáze fungování prostoru v Hradební končí, ale očekáváme fázi novou, kdy by měl vzniknout prostor otevřený pro všechny krumlováky.

Poté Saša Lieders v krátké prezentaci představil vizi prostoru, založenou na variabilitě a flexibilitě. Úpravy by měly být nízkonákladové a svépomocné. Prostor by se mohl stát jakýmsi inkubátorem nápadů a být otevřený místním spolků a aktivním lidem. Měl by nabízet zázemí pro co-working a pop up akce a měl by si být schopný na svůj provoz vydělat.

Následně vystoupil architekt Vladan Píša, který prostor Prádelny zasadil do kontextu fungování celého Českého Krumlova a zdůraznil potenciál prostoru fungovat jako podhoubí a motor pro distribuci kulturních a společenských aktivit do dalších částí kulturních prostor města, soustředěných kolem řeky v blízkosti Prádelny a vytvořit tak krumlovský Art District. Postupně by se program Prádelny měl prolnout s programovým schématem města. Zdůraznil, že Prádelna by měla být ekonomicky udržitelný projekt a naznačil možné způsoby, jak věci ekonomicky pojmout. V Prádelně by se měly dít výtvarné dílny pro širokou veřejnost za spolupráce se SUPŠ Anežka, módní přehlídky, divadlo, film, tančírna atd. Vladan zmínil inspiraci z Prachatic (Neumanka) a z Litomyšle. Ondrej Busta, který si vzal slovo poté, zdůraznil, že prostor Prádelny představuje poslední místo pro alternativní kulturu v Krumlově s tím, že alternativní kulturu vnímá v tom nejširším možném smyslu. Prostor by se mohl stát takovým krumlovský Camden Marketem. Prostor by měl být natolik flexibilní, aby „obsloužil“ všechny spolky a ty by se měly podílet na přípravě programu. Míra Reitinger reagoval, že na to, aby byly dodrženy všechny bezpečnostní podmínky, bude potřeba hodně peněz, které momentálně nejsou k dispozici, a on se obává, že i částka na minimální nutné opravy bude v řádu milionů. Ondrej Busta podotkl, že dostatek peněz nemusí být zárukou dobrého projektu. Míra Reitinger pochválil Vladanovu prezentaci i důraz na promyšlenou provozní ekonomiku, tak aby se prostor nemusel finančně dotovat.

Spolek by měl vygenerovat projekt a projektového manažera, který bude na projektovou náplň prostoru dohlížet. Inspiruje se např. plzeňským projektem DEPO.

Ondřej Hájek promluvil o problémech, kterým prostory v centru čelí: nutnost odhlučnění a kolaudace na provozování hudebních akcí a potencionální stížnosti sousedů, které mohou aktivitě učinit konec. Zároveň upozornil, že Egon Schiele Centrum disponuje sálem, který by se mohl také využívat na různé akce.

Matouš Bicák promluvil o nutnosti aktivní účasti místních lidí, kteří jsou právě tou zárukou dobrého fungování prostoru.

Potom promluvil Martin Zeman, který by rád do prostoru Prádelny přesunul Filmový klub, který potřebuje prostor, kde může svobodně fungovat. Zdůraznil, že by se prostor měl stát nejen kulturním, ale zejména komunitním centrem. Také mluvil o tom, že spolek Prádelna by měl mít přesah a nevázat se jen na fyzický prostor prádelny, ale propojit všechny kulturní a společenské proudy ve městě. Prádelna by se měla stát jakýmsi iniciačním místem pro větší akce: hudební, filmový festival atd.

Jeden diskutující připomněl, že by se nemělo zapomínat na Ukradenou Galerii a vyjádřil naději, že se aktivity udržování tradice UKG někdo v Krumlově znovu chopí. 9 let fungování bez jakékoli finanční podpory by se mělo ocenit. Petr Troják shrnul, že nyní ve fázi nula by spolek měl předložit koncepci rozvoje prostoru Prádelny a program na základě předpokládané kulturní náplně