Yu (Peří) | taneční performance s didgeridoo

Divadlo konstruovaného vzrušení.

• Hrají: Bora Debnárová, Ondřej Lipovský
• Hudba: Kábul
• Téma: znak v kaligrafii, Tao te ťing,
• Forma: pohybové, fyzické divadlo, objektové divadlo

Čas na návrat ke znakům vyrytým do kostí, kamenů, pyramid a chrámů. Dvě postavy, snad jsou na začátku, snad na konci. Možná je to muž a žena, možná to nejsou lidé, jen dvě bakterie ve své louži.
Postavy nejsou individuální ani jednoznačné. Jsou jako sešité a sestavené z různých částí, ze zbytků, ze snů, z vášní. Každou chvíli se rozpadají a přeměňují. V tomto pohybu směřují k hranici – ke konečnému tvaru – a nikdy k němu nedospějí. Jeden naráží na druhého jako vlna proti vlně a vrací se zpátky na otevřené moře. Opakují v sobě život od nejstarších dob a po zánik civilizace.

Je tu snaha vyřknout jméno – zpřítomnit – ale paměť je jako krabice s fotografickými snímky, není v ní žádný děj ani řád, akce ani konflikt.

Téma projektu vychází z nejstarší podoby čínských znaků. Znaky promlouvají vlastní obrazivostí. Jsou to okamžiky, ale věčné. Ve znak je skrytý příběh. Je to klíč k pochopení zprávy, kterou v sobě neseme, a která je otiskem toho, o čem nic nevíme. Člověk nemůže být pořád silný, nemůže být pořád moudrý nebo šťastný. „Dao“ (道) dává k dispozici odvrácenou stranu. Pozoruj se zevnitř. Kdo jsi? Já – ty – on. Já (我) držím zbraň, mám nárok přivlastnit si. Ty (你) jsi nebezpečně blízko, ohrožuješ mě, je třeba si dávat pozor. On (他) je daleko, neohrožuje a proto nezajímá. V novodobé interpretaci by čínský znak „člověk“ (人) měl údajně zobrazovat kráčející postavu, když se ale podíváme, jak vypadal tento znak ve své nejstarší podobě dochované na věštebních kostech: vidíme shrbenou postavu z profilu, která má svěšené ruce (skutečně by to mohl být ten, kdo snáší ponížení). Císař Yu nebyl člověk (人), byl to král (王). Etymologie čínského znaku král (王) není jednoznačná. Hovoří se o třech úrovních existence, symbolizovaných třemi vodorovnými čarami nad sebou (země – svět – nebe), král pak představuje svislou čáru – tj. spojnici mezi nimi. Ale starší podoba znaku připomíná obří sekeru – snad válečnou, snad popravčí. Král jako individuum vystupňováné na maximum (já = kopí, král = sekera – v obou případech zbraň). Takto vystupňované individuum se stává objektivní, stává se mírou věci. Míra věci zase odráží člověka. Paradox krále. Název projektu Yu vychází z čínského znaku, který bychom mohli přeložit jako: lehkost, vzletnost nebo peří. Jako pírko ve větru, tvrdé a lehké. Existuje i jiný znak vyslovující se naprosto stejně, s významem: vztah. Yu je symbolem tvrdosti a křehkosti v jednom, principu keras a manis balijského tance, proncipem jin a jang v taoismu, principu animus a anima, který prostupuje celým vesmírem i každou bytostí. Princip, který přináší neustálý pohyb a proměnu.

Zachytit řeč do znaků, je jako zachytit tekoucí řeku. Tvoříme divadlo, které nebude určené k dívání. Bude tak méně plnit funkci divadla? Prostě bude jen existovat, aniž by něco vysvětlovalo. Divadlo bez formy, plné nedokonalosti. Být spojený s místem jako řeka v neustálém pohybu. Nedělat nic. Jen existovat a tato existence zasadí náš život do nereálné – tj. umělecké – situace. Divadlo, které může být viděno, ztratí věčnost udivení. Představení se nachází v larválním stádiu (permnentně). Projekt YU (Peří) se vyvíjí díky (nebo nazdory) své nedokončenosti stejně jako se vyvíjí vztah mezi dvěma lidmi. Ptá se nás, jaký máme vztah k sebě (já) a k tomu druhému (ty) nebo k tomu třetímu (on). Poukazuje na potřebu vztahu. Je o síle setrvat, učit se vidět a zůstat.

Představení Yu začalo vznikat v létě v roce 2015 v průběhu rezidenčního pobytu ve Wansdorfu (Nová Síť). Další fáze následovala v čínském městě Hangzhou a Shanghaji ve spolupráci s divadlem MuMa (Dřevěný kůň) (2016). Pokračováním byly rezidenční pobyty v kulturním centru Záhrada, Banská Bystrica (2019), v kulturním a vzdělávacím centru KD Mlejn v Praze (2020), v ateliérových prostorách studia Alta (2020) a v kulturní organizaci Kredance v Českých Budějovicích (2021). V roce 2022 jsme YU otevřeli ulici. Představení jsme zahráli v outdorových prostorách festivalu La Strada v Mikulově a na pouličním festivalu Montmartre pod Černou věží v Českých Budějovocích. Poslední akcí pak byla prezentace ve stodole na statku ve Slavošovicích/Libín (září 2022). Představení se každou rezidencí mění ve vztahu k prostoru a situaci. Pro nás jako tvůrce je tento procesu proměny nedílnou a nezbytnou součástí představení.

• Network „Nová Síť“, Česká republika
• Městské divadlo Varnsdorf, Česká republika
• Divadlo MuMa, Hangzhou, Čína
• Štúdio Záhrada, Banská Bystrica, Slovensko
• KD Mlejn, Praha
• Studio Alta, Praha
• Kredance, České Budějovice